Podnikám výlet do Země neznámé

14. dubna 2013 v 12:52 | Ornella van Cor |  Everything
Ach ano, už je to tak. Vlak do stanice Země neznámá je připraven k odjezdu a já sedím v soupravě a listuji si brožurkou. Je to poněkud znepokojující, přeci jenom je to něco zcela nového. Ale nemám strach. Pozorně naslouchám všemu, co se kolem mě děje a jen zřídka zvedám hlavu abych se podívala, zda ještě někdo nastoupil. Zatím tu sedím sama. Sama se svými problémy, které jedu vyřešit. Cesta bude dlouhá, ale mám nabyto vše, co by mi ji mohlo zkrátit, také mám plný kufr knih, takže se nudit rozhodně nebudu. Pan D. stojí venku na nádraží a mává na mě. Nejdřív si myslím že se jen chce zdvořile rozloučit, ale pak mi dochází, že v ruce cosi drží. Zvědavě nahlížím přes okýnko. Drží kus papíru, nejspíš obálku. Otevírám okýnko a on mi obálku podává a přitom se tváří značně znepokojeně. Otevírám jí a čtu:

Drahá,
mrzí mě, že nemohu cestovat s Tebou, ale nedala si mi příležitost. Respektuji Tvé rozhodnutí vyřešit ten problém po Tvém, ale nějaká opora a podpora by Ti neuškodila. Vydáváš se na tenký led a vůbec si to neuvědomuješ. Budu tu čekat ale nenechávěj mě tu dlouho, víš, že bývám nedočkavý.

S láskou
D.

Smutně se podívám z okna, ale on tam již nestojí. Musel odejít, abych se nemusela dívat na bolest v jeho tváři. Asi je to tak lepší. Souprava se začíná dávat do pohybu. Nervózně si poposednu, ale jen co vlak nabere patřičnou rychlost, padá ze mě veškerý stres a strach. Sleduji měnící se přírodu a přemýšlím nad tím, kam jedu a proč. Rukou si instinktivně sahám na břicho. Ta bolest je neutuchající... a přesto dojíždím do stanice. A všude je všechno a všeho je dost a ničeho není málo. Slunce svítí tak ostře a jasně. Na nádraží stojí zástup lidí. Nejistě vstupuji na perón a oni se všichni roztleskají. Usměji se na ně. Konečně jsem doma...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vvvvv vvvvv | 14. dubna 2013 v 14:00 | Reagovat

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=140684296113531&set=a.140684002780227.1073741829.126743004174327&type=1&theater dalte like prosiiim veelmi dolezitee.. MOC PROSIIM.

2 Argonna Argonna | Web | 14. dubna 2013 v 14:23 | Reagovat

Krasne napisane, pekna predstava :)

3 maya-chan-world maya-chan-world | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 16:39 | Reagovat

krásně napsané, jenom by mě zajímalo "jaké problémy" jede vyřešit. Jinak krásný des. nejvíc se mi líbí obrázek I am beutiful, not matter what they say. Tu větu si vždycky opakuju, když jsem smutná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama