Nikdy nezapomeň...

26. října 2013 v 0:49 | Ornella van Cor |  Everything
To nejhorší, na co se můžeme upnout, jsou vzpomínky. Ano, na ty hezké se zvyká snadněji, ale bez těch špatných bychom nebyli kompletní. Všichni do jednoho žijeme ve světě, který nepřeje hezkým věcem. Byla bych povrchní, kdybych si namlouvala, že ano. Život mě zklamal už tolikrát, že si nejsem ochotna nic nalhávat. Ale jak tu tak sedím a v uších mi znějí všechna ta krásná slova o lásce a věrnosti, radosti a spokojenosti, vybavují se mi všechny ty krásné vzpomínky, které mám.

Vzpomínám, jak jsem poznala svou nejlepší kamarádku. Od prvního dne první třídy jsme byly nerozlučné. Sdílely jsme přání, sny i tajemství, chovaly jsme k sobě tu nejvroucnější kamarádskou lásku, jaká jen může být. Prožily jsme toho spolu hodně a ne vždy to bylo dobré. Ale to teď nevidím. Vidím jen všechen ten smích, když jsme nakupovaly a pomlouvaly, poprvé se opily. Přátelství je dar a já jsem vděčná, že jsem měla tu možnost na čas ho mít.

Vzpomínám na všechny ty chvíle, kdy jsme jako nerozlučná parta obráželi hospody a bavili se o všem, i o věcech, které by člověk nevymyslel. Hodiny jsme mluvili anglicky a nepřišlo nám to divné, počítali složité matematické operace a odsoudili jsme naše plíce do tvrdého kuřáckého vězení. Nejkrásnější doba mého života. Ta volnost, oddanost a důvěra.

Vzpomínám na své kluky. Ach ano, na všechny, do jednoho. Všichni zůstali v mém životě, mají tam své místo. Nemohu slíbit, že s nimi budu v kontaktu navždy, ale mám je v srdci, a to už mi nikdo nevezme. A i když to nebylo vždycky tak, jak jsem si představovala, špatná zamilování, roky bolesti, byla to škola života. Když se rozhlédnu kolem sebe, mám být proč šťastná. Kdybych byla jiná, nikdy bych nepoznala Jeho, a i když to skončilo a ta jizva se ještě nezahojila, věřím, že právě touhle cestou se mám ubírat dál.

Vzpomínky zůstanou, ach jak pravdivé. Always and forever.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 z-deniku-prostitutky z-deniku-prostitutky | Web | 26. října 2013 v 11:28 | Reagovat

Máš pravdu není dobré se upnout na vzpomínky. Jednou jsem si takhle vzpomněla na bývalého a pořád jsem si říkala jak by to bylo hezké kdybychom spolu zůstali celý týden jsem brečela a nebyla schopná se z té deprese dostat pak jsem si řekla proč se ale trápit kvůli někomu kdo o to nestojí, naštěstí mi pomohl kamarád a já se z toho dostala  :)

2 ladyparanoid ladyparanoid | Web | 29. října 2013 v 18:15 | Reagovat

tvá slova mají opravdu váhu dostalo mě to  dokonce jsem pustila slzu nevím je toho na mě trochu moc :))

3 markeet123 markeet123 | E-mail | Web | 3. února 2014 v 17:45 | Reagovat

Pravda, pravda .... krásný článek ! :) Chce se mi brečet :D !!

4 Annie Annie | 3. února 2014 v 20:02 | Reagovat

Krásný článek :)
Pravda, je to úžasné!
Slza taky spadla a ne, že ne :)
Taková menší inspirace... Ale opravdu velmi krásně napsané! Je skvělé vidět, že na světě jsou lidé jako ty!

5 Ejmy Ejmy | E-mail | Web | 8. února 2014 v 13:50 | Reagovat

Moc krásně napsané.
Život jde dál...Ale někdy je zase hezké sednout si zavzpomínat:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama