Prosinec 2013

Dvatisícetřináct by me

25. prosince 2013 v 10:11 | Ornella van Cor |  Everything
Letošní rok se pomalu ale jistě blíží ke svému konci a já bych ten svůj ráda zrekapitulovala. Stalo se toho pochopitelně dost, ale osobně si myslím, že právě ten letošní rok utekl překvapivě rychle. Zažila jsem si svoje, ale to se ostatně dozvíte níže. Jen upozorním, že první měsíce nebyly nic oproti druhé půlce roku.

Leden - Březen
Měsíce trvalého stresu, breku, léků. Každý můj krok byl pozorován, vše, co jsem řekla, bylo špatně. Facka nefacka, pláč nepláč. Nemohla jsem jíst, soustředit se, vše mi přišlo ztracené. Poznamenaná do konce života jsem byla rozhodnutá to ukončit. Neudělala jsem to..

Duben
Měsíc mého prvopočátečního rozvoje. Takové to uvědomění, že nic není okey, že se všechno kolem mě sere a já stojím uprostřed a nevím, co dál. Takové to - "Postav se na nohy, bude líp."

Květen
Práce, práce a zase práce. Konečně se mi v květnu podařilo najít brigádu, takže jsem makala jak barevná. Navíc se mi podařilo umístit se na republikové soutěži ve psaní, což považuji za svůj největší úspěch na tomto poli vůbec. Úspěšný měsíc, řekla bych.

Červen
Krásné počasí spojené s krásnými lidmi. Naše první delší odmlka, kdy byl pan D. pryč, takové moje letní odlehčeníčko. Konec školy a můj úspěšný comeback do světa šprtů. Byla jsem asi hodně spokojená, cítím to.

Červenec
Práce v Praze s panem D. Měsíc dřiny a pohodičky, válení u bazénu, neřestí, kin a fastfoodů. Jeden by si řekl, že takhle žít chce každý a je to tak. Poznala jsem osobu mně velmi blízkou, jejíž podnikatelský duch mě žene dál. Nakoupila jsem spoustu knih, poslouchala každé její slovo, tak snad jednou budu moct říct - dokázala jsem to!

Srpen
Měsíc, který neměl být. Kdybych odmítla tu zpropadenou nabídku práce, mohlo být všechno super. Ale já jí neodmítla. Vrátila jsem se a zamilovala se. Jako na potvoru mi při psaní tohoto měsíce hraje v uších ta naše. Bez okolků to byl ale ten nejkrásnější měsíc za poslední roky. Završil to náš pobyt ve Francii. Ach jak já jí miluji..

Září
Vše je pryč. Prázdniny, on, všechno. Zpátky s panem D., zpět do reality. Moje nálada je pryč, vše, co jsem si tak poctivě budovala, mé sebevědomí, je pryč. Musím začít od nuly. Škola je těžší, než jsem myslela, ztrácím jistoty. Jediné, co si přeji je to, aby byl tento měsíc passé.

Říjen
Rok s panem D. Rok trýzně, ale i krásných chvilek. Jsem spokojená a naštvaná zároveň. Moje srdce se stále zotavuje z té bolestivé rány, ale jdu dál. Škola na nic, propadám z matiky, snažím se, ale znáte to moje snažení. Nejlepší oslava narozenin, po které jsem musela spát na gauči (poprvé, co mě někdo nechtěl pustit do pokoje). Začala jsem chodit do přípravného ročníku.

Listopad - Prosinec
Dárečky nakoupeny a rozdány. Na školu z vysoka prdět, užít si trochu klidu. Pan D. je relativně v pohodě, což se divím, ale možná je to i mnou, protože se snažím být trochu na výši a daří se. Dostala jsem ty nejlepší dárky k Vánocům, jsem šťastná.

Letos jsem poznala spoustu skvělých lidí. Našla jsem si kamarádky, které mě podržely. Hlavně jedna. Je to stejný blázínek jako já, možná proto si tolik rozumíme. A to je na přátelství to nejkrásnější. Do roku 2014 si přeji zvládnout maturitu, dostat se na školu, trochu víc pařit a hlavně být sama sebou. A já to zvládnu. Už si nenechám srát na hlavu. Nikdy :)