Červenec 2014

Padesát věcí, které jste o mně nevěděli

30. července 2014 v 20:29 | Ornella van Cor |  Everything
Nedávno jsem seděla v kavárně a přemýšlela, o čem napsat příští článek. Při prohlížení starých článků jsem narazila na jeden s přehledem mých niterních vyznání a rozhodla jsem se ho aktualizovat. Zde tedy 50 věcí, které o mně asi nevíte.
  1. Cítím se starší, než jak občas působím.
  2. Ráda poučuji a používám cizí slova, kterým mnozí nerozumí. Proč to dělám? Asi abych si připadala důležitější.
  3. Mám panickou hrůzu z pavouků a létavého hmyzu.
  4. Miluji ty chvilky, kdy jenom ležím v posteli se šálkem horkého čaje, koukám na příjemný film a nechám se hladit na zádech od svého přítele.
  5. Jsem závislá na svých rodičích. Miluji je k zbláznění.
  6. Mám dobrodružnou povahu ale ještě jsem nenašla člověka, který by byl stejně praštěný jako já a vzal jen tak bágl a vyrazil na čundr.
  7. Ulítávám na krátkých seriálech.
  8. Zbožňuji svoji mladší sestru a neumím si ani představit, jaký by byl můj život bez ní. Pro tuhle osobu bych udělala všechno na světě. Nikdo mi není bližší a i když si to zatím tolik neuvědomuje, má ve mně oporu.
  9. Ráda vařím lehká a dietní jídla. Většinou jsem ale jediná, komu chutnají.
  10. Nebojím se práce. Bojím se jen kolektivu, do kterého bych se mohla dostat a to mě většinou natolik paralizuje, že nejsem schopná vykonávat svou práci na 100%.
  11. Dříve jsem hrála na kytaru profesionálně, ale ani dnes mě tato závislost nepřešla. I když už nehraji tak, jako dřív, stále si ráda zahraji jen tak pro sebe.
  12. Moc ráda zpívám, i když se to asi nedá poslouchat.
  13. Jsem charitativně založená a jako jeden ze smyslů svého života pokládám pomoc druhým.
  14. Vždy jsem si přála být zrzavá, zatím jsem však nenašla odvahu.
  15. Již nemám tolik přátel, jako dřív, ale naučila jsem se vážit si těch, které mám.
  16. Ráda sleduji horory, ale strašně se u nich bojím. Vždy jsem si myslela, že čím víc se na ně budu dívat, tím rychleji se strachu zbavím. Teď už vím, že jsem byla dost naivní.
  17. Ano, jsem naivní (ale občas se to hodí).
  18. Lidé si o mě myslí, že jsem taková jejich malá loutka, že nemám vlastní názor. Je těžké jim to vymluvit a tak je v tom často nechávám.
  19. Jsem milovnicí sportů všeho druhu. Tuto lásku jsem si vypěstovala díky tátovi, kterému jsem se tímto chtěla nějak "zavděčit". Mám dokonce větší přehled než kdejaký kluk.
  20. Nesnáším přetvářku, lži a nevěru.
  21. Jsem dobrodruh a ráda poznávám nová místa, ať už po Čechách nebo v cizině. Moc mě neužije na válení se u moře, vždy musím prozkoumávat, co se dá.
  22. Nikdy jsem neletěla letadlem.
  23. Vždy jsem si přála zažít okamžik, kdy přijdu do restaurace nebo kavárny a obsluha mi řekne: "Jako obvykle?" … a jsem šťastná, že kdykoliv přijdu do své milované kavárny, tak mi moje oblíbená obsluha přesně tuhle větu řekne.
  24. Bojím se samoty.
  25. Neumím si svůj život představit bez zvířat. Měla jsem jich několik, ale nejvíce tíhnu ke psům.
  26. Díky jednomu nemilému zážitku příliš nepiji (paradoxně jsem zrovna při psaní tohoto článku v kavárně na svém oblíbeném bílém vínku).
  27. Bez psaní si neumím představit svůj život.
  28. Miluji okamžiky naprostého štěstí. Ať už to je kytka od přítele nebo milé slovo od někoho neznámého. Vždy mě takováto situace dokáže uvést do pocitu blaha a uspokojení.
  29. Mám organizační talent a snažím se ho využívat v plné míře.
  30. Od 18 let nebydlím u svých rodičů.
  31. Kouřím a vzdala jsem jakékoliv snahy přestat.
  32. Vážím si své rodiny. Mám toho nejlepšího dědu, jakého mohu mít a i když už ani jedna moje babička nežije, byly to pro mě neskutečně silné a inspirativní osobnosti.
  33. Mluvím anglicky, slovensky, učím se francouzštinu a ráda bych ovládala také italštinu.
  34. V mé skříni byste našli převážně casual oblečení. Nepotrpím si na značkách, ráda chodím v konfekci. Jediné, co musím mít kvalitní, jsou boty na sport.
  35. Ráda utrácím za dárky. Jsem přímo posedlá nakupováním dárků k jakékoliv příležitosti. Ten pocit, kdy člověk mně blízký dárek rozbalí a rozzáří se mu obličej, je k nezaplacení.
  36. Jsem dost žárlivá.
  37. Chtěla bych se stát spisovatelkou a sportovní komentátorkou.
  38. Mám jiné priority než moji vrstevníci a často se setkávám s narážkami na to, co je pro mě v životě důležité. Jako by to mělo někoho zajímat.
  39. Zbožňuji šopský salát!
  40. Nedělá mi problém jít sama do kina, pokud není nikdo ochoten jít semnou. Jsem však velmi náročný divák a občas si vyčítám, že jsem ztrácela čas na béčkovém filmu.
  41. I když už nemám tolik času, je čtení knih jednou z nejdůležitějších věcí v mém životě. Na základce jsem byla schopná přečíst za prázdniny klidně i 50 knih.
  42. Čas od času si ráda zahraji ruletu nebo poker.
  43. Ohromuje mě lidská hloupost.
  44. Můj ideální sobotní večer? V garáži přítelových rodičů na karaoke.
  45. Jsem typ člověka, který spíše poslouchá, než mluví. Proto se dokáži bavit s lidmi všech věkových kategorií.
  46. Z domu nikdy nevycházím bez telefonu a gumičky.
  47. Miluji grilování a atmosféru, kterou sebou přináší. Ať už griluji s rodiči nebo s partou přátel, vždy mě to naladí pozitivní energií.
  48. Nikdy nevynechám možnost dát si v KFC hot wing.
  49. Jsem snílek a často mám hlavu až moc zabořenou v oblacích.
  50. Jsem nepořádná, ale vždy si najdu čas na převlečení peřin do čistých povlaků. Té vůni se nic nevyrovná!

Mezi zlem a dobrem stojí jen lidské hledisko

28. července 2014 v 17:18 | Ornella van Cor |  Everything
Co je dobro a co je zlo? Kdo to může definovat? Lidé se již celou věčnost snaží odpovědět. Zatím ale marně. Je to tak těžké? Nemělo by být, pokud povážíme války, nemoce, korupci. Ale co když je za tím něco víc? Nějaká vidina nedostižného dobra..

Denně se setkáváme s hroznými titulky novin a internetových portálů. Sestřelená letadla, ebola, válčení na Ukrajině, teroristické hrozby, vraždy, znásilnění. Kam se podělo to dobré, co v lidech je? Ne, neuznávám násilí, ale snažím se přemýšlet o tom, co lidi k takovému chování vede. Proč se nepíše o lidské dobrotě? Vždyť my chceme slyšet podobné zprávy! Kdo z vás by chtěl číst nebo slyšet jen o lidském štěstí? Vždy se přeci lépe poslouchá to zlé. Ale proč?!

Přiznávám, i já sleduji, co zlého se na té naší planetce děje. Nikterak mě to netěší, ale vím, že s tím nemohu nic udělat, že to není v mých silách. Mohu tisíckrát plakat nad lidským neštěstím, ale nikdy to nikomu nepomůže. Kvůli mým slzám se nepřestane zabíjet a válčit. Nevyléčím žádnou nemoc, nenakrmím hladovějící děti. Někdo by si řekl, že tedy nemá smysl zaobírat se těmito informacemi. Ale nejsme stroje.. Snad každého musí zasáhnout to, co se kolem nás děje.


Ale co když to není jen o dění ve světě. U nás se přeci také neustále setkáváme s vraždami, únosy, znásilněními. Lidé páchají zlo a kolikrát uniknou trestu. Jejich myšlení se ale nezaobírá tím, že to, co dělají, je zlé. Oni věří. Věří ve vyšší moc, v to, co dělají. Neobhajuji je, jen se je snažím pochopit. Zkuste se někdy vžít do mysli teroristy nebo vraha. Nevěřím, že se zlo děje bezdůvodně. Vždy za tím musí něco být. Moci se tak podívat do jejich hlav, zjistit, co je v jejich myslích forma dobra a zla. Hned by se na světě žilo lépe. Nebo ne?

Uvězněn ve vlastní kůži

25. července 2014 v 12:59 | Ornella van Cor |  Everything
Nový e-mail
Předmět: Ty děvko!
Datum: 28. 4.
Čas: 00:45

Doris,
to si nečekala co, nečekala, přiznej to! Pche, ještě aby jo, někdo jako seš ty, ty nikdy nic nečekáš, seš tak skromná, tak DO-KO-NA-LÁ. Je mi z tebe šoufle, to ti povídám, princezno. Přestaň čumět a začni něco dělat, protože jinak ti vypálim rybník, pamatuj si to. Dělal sem ze sebe vola, tvýho dvorního posluhovače, běhal sem, jak si pískala ale s tím je konec! Už mě nevlastníš, ty prašivá couro, UŽ MĚ NEVLASTNÍŠ! A co s tím uděláš, řekni mi, co s tím uděláš. Nic. Si zoufalá, uřvaná, nenasytná. Chcípni! Chcípni! Chcípni!!

Nový e-mail
Předmět: Nesnáším tě!
Datum: 1. 5.
Čas: 00:56

Doris,
tak sem slyšel, že si to zase udělala! Jak se na sebe můžeš dívat do zrcadla? Nedělá se ti zle? Mně docela jo. Pořád mám v hlavě ta tvoje sladká slůvka - Miluju tě, zlatíčko moje, zůstaň semnou. A víš co děvko? Vyliž si! Ten jed, kterym si mi zaleptala oči a uši, už přestává působit, takže jsem volnej. Konečně volnej a už se těším, až uvidim, jak trpíš. Budu se ti vysmívat do obličeje, protože si nic jinýho nezasloužíš. Kéž bys tu teď mohla bejt - zakroutil bych ti krkem.

Přijat nový e-mail
Předmět: Miluji tě
Datum: 28. 4.
Čas: 00:55

Doris,
tolik jsem ti toho chtěl napsat, ale nemůžu. Něco ve mně mi to nedovolí. Kéž bych to dokázal, kéž bych se mohl přestat přetvařovat. Drásá mi to srdce. Odpusť.

Přijat nový e-mail
Předmět: Stejně tě miluji
Datum: 1. 5.
Čas: 01:09

Doris,
já vím, že si to zase udělala. Ale i přesto tě miluju. Prosím, odpusť, jaký jsem člověk. Že jsem tak moc důvěřivý, že se neumím naštvat. Promiň.


Existuje dokonalá partie?

24. července 2014 v 7:59 | Ornella van Cor |  Everything
Dnes nebudeme mluvit o ženských nebo mužských křivkách, jak by se z názvu mohlo zdát, dnes budu polemizovat o dokonalém protějšku. I když nejsem velký fanda romantických filmů, včerejší béčková "Dokonalá partie" mě v mnoha ohledech vzala za srdce. Proč?

Protože je to jedno velké klišé. Trošku neurotická holka, která ve skrytu duše závidí sestře, že si oblékne svatební šaty dříve než ona, okouzlující chlap s takovým charismem, že i George Clooney by mu mohl závidět a v neposlední řadě bad boy v podání ex snoubence a ex milence obou sester. Potkat tak v životě jediného člověka, který něco podobného zažil, možná bych i přistoupila na myšlenku, že zázraky se dějí. V mém světě ovšem ne.

Dokonalá partie je pojem srovnatelný s perpektum mobile. Každý se snaží přijít jak na to, ale ve skutečnosti všichni vědí, že je to nemožné. Jistě, teď mi může deset holek oponovat, že to tak není, že jejich pan Dokonalý už je na světě, že to je to největší štěstíčko, zlatíčko a podobně. Ale na to já nehraju. Každý chlap je záporák, a proto je máme tak rádi. A upřímně - kdyby existovala dokonalá partie a my měly to štěstí, nebudily bychom se v noci strachem, že nám uteče za jinou? Nepodezíraly bychom každý jeho pohled, každou esemesku? Já myslím, že ano.


Ale co když se pletu. Co když je možné najít dokonalou partii. Muže, který okouzlí každého, koho potká. Muže, kvůli kterému bude ranní vstávání snesitelnější a usínání krásnější. Všem, které ještě neztratily iluze přeji úspěšné hledání toho pána s velkým D. Třeba na něj také jednou narazím a pak budete první, kdo se o tom dozví.


Odkaz na film Dokonalá partie zde.