Srpen 2014

Je závislost jediným řešením?

3. srpna 2014 v 13:49 | Ornella van Cor |  Everything
Vždy mě fascinoval Stephen King. Jeho osobitý styl psaní, jeho život. Ještě na základce jsem si vyprosila k Vánocům jeho knihu "O psaní" a dodnes je toto ne příliš známé dílo hnacím motorem pro mou tvorbu. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Není to totiž typický román, na který jsme od Kinga zvyklí. Je o jeho životě, tvorbě, vzestupech i pádech. Pokud se tu nachází nějaký začínající autor, určitě doporučuji přečíst, je to tolik inspirativní!

King bez okolků mluví o své těžké závislosti na drogách a alkoholu. Než si přiznal, že nad ním mají tito démoni moc, omlouval své pití známou Hemingwayovou obranou: "Jako spisovatel jsem pochopitelně nesmírně citlivý člověk, ale jsem taky chlap a pravý chlap se svým citům nikdy nepoddává. To dělají jen bábovky. Proto piju. Jak jinak bych se dokázal srovnat se všemi těmi existenciálními hrůzami a pokračoval v práci? Krom toho to přece mám pod kontrolou, ne? Jako každý pravý chlap." A já si říkám - proč mají výborní spisovatelé v životopisech kolonky alkoholik nebo drogově závislý? To se jinak tvořit nedá?


Abych to prubnula, vyštrachala jsem ve špajzu bourbon a opatrně nasávám. Jestli zjistím, že mi jde psaní v podnapilém stavu lépe, asi zahodím svou budoucnost a půjdu markovat do Tesca. Skončit totiž jako King (i když už je vyléčený) nebo Hemingway, to za to přeci nestojí.