277 dnů

1. února 2017 v 14:56 | Ornella van Cor |  Everything
Máme tu středu a já přicházím s epickým pokračováním milostné romance, kterou jsem včera odstartovala. Jen připomínám pro ty, kteří se s námi nesvezli po první vlně, že se tento příběh stal, o čemž mohu směle vypravovat, protože jsem jeho hlavním aktérem. A teď se už pojďme podívat, do jakého průšvihu jsme se to dostali.

Naše první schůzka, jak jsem již naznačila, byla velice intenzivní. Nejprve jsem se nějakým intimnostem bránila, přeci jen je to dost zvláštní, první setkání a on by se hned ochmatával. Jenomže ač se považuji za konzervu, nakonec tomu nešlo odolat. Nikdy bych si nemyslela, že si budu mít s někým tolik, co říct. Když mě házel domů, bylo mi zvláštně úzko u srdce a hlavou mi vířily různé myšlenky, jako jestli to byl jen nějaký fór a on se mi teď bude za zády vysmívat, jak jsem hloupoučká, nebo jestli mě chce jen vo(b)jet. Jenže naše konverzace nepolevovala, ba naopak. Byli jsme si stále blíž, jezdil za mnou, kdykoliv mu to čas dovolil, jen tak jsme se vodili a nasávali naši pučící lásku. Asi jsme to dělali špatně, uznávám. Ale nešlo tomu poručit.

Pan D., jak jsem také již zmínila, má zvláštní dar vycítit, když se děje něco nekalého. A jelikož se mé chování vymykalo standartu, brzy měl jasno. Někoho má, to je jasná věc. Nevím, proč jsem se ho snažila přesvědčit, že to tak není, asi proto, že jsem se bála, že zůstanu na všechno sama. Na druhou stranu se mu nemůžu divit, že měl podezření, však jsme spolu několik měsíců nespali, netrávili spolu takřka žádný čas. A to si vezměte, že jsme se na začátku dubna konečně odstěhovali od rodičů do vlastního! To byl také důvod, proč jsem se bála udělat nějaký zásadní krok. Byt bych sama neutáhla a opustit jsem ho nechtěla. Proto když můj nový objev zkonstatoval, že by semnou do bytu milerád šel, protože se bude muset taktéž na čas někam přesunout, šlo to ráz naráz. Pan D. byl běsný, až jsem z něho měla strach. Pro něj jsem byla vždycky jenom věc a tak jsem nemohla čekat nějaké pochopení nebo rozchod v přátelském duchu. Všechno jsem to přetrpěla, jeho výhružky, nadávky, strašné věci. Zpětně jsem si jen nedokázala představit, že jsem s někým takovým žila tolik let.

Když se odstěhoval, brzy jsem měla nového nájemníka. Začínali jsme od nuly. Neměli jsme ani postel (protože s tou přišel do nového bytu pan D.), takže první noc jsem spala na gauči a on na zemi. Postupně jsme přešli na nafukovací karimatky a z nich po relativně dlouhé době na postel. Ale to přeskakuji. Možná už bych konečně mohla vnést trochu světla do toho, proč byl náš vztah od začátku klouzačka do problémů. On totiž můj milý není tak docela obyčejný kluk. Je to spíš obyčejný mužský. A je o 19 let starší. J

Jestli se vám někdy stane, že se zamilujete do staršího muže, budu vám trpělivě držet palce, ať se z toho nezblázníte. Protože pro dvaadvacetileté kuře bez závazků a životních zkušeností to byl docela skok kupředu. Najednou jsem měla doma chlapa, otce od dvou adolescentních dětí, který se rozváděl. Nepřála bych to nikomu, ty stavy zoufalství, kdy byl odloučen od dětí, od domova, rozvod, stěhování. Díky tomu všemu jsem poznala, že je naše láska opravdová a pevná. Protože i po 277 dnech jsme pořád spolu, pořád šťastní. Opustili jsme byt a přestěhovali se do domu, dopřáváme si zážitky, které jsme s našimi bývalými nedělali, po krůčkách se sžíváme se vším, co nás za poslední měsíce potkalo. Dnes jsme spolu devět měsíců, těch nejkrásnějších v mém životě.


Nějací hnidopichové by teď mohli namítat, že co jsem to za hyenu, rozbít rodinu s dětmi. Soudit umí každý, ale nikdo neví, co se děje za dveřmi jiných lidí. My víme, jak vše bylo, a ostatní se mohou jen domnívat. A tímto moudrem bych ráda ukončila dnešní příběh, popřála vám úspěšný vstup do druhé půlky týdne a snad brzy zase načtenou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 2. února 2017 v 20:47 | Reagovat

Na pokračování jsem se strašně těšila! :-) A holka.. vztahy začínají všelijakým způsobem. Přeji Ti, ať jste nadále šťastní a užívali si každé chvíle. A je jedno, zda je starší a ty mladší, když se máte rádi :-) A bývalý? Nebudu se k němu vyjadřovat, nesnáším, když je kluk na holku sprostý a ...kdoví co ještě :-)

2 Monica. Monica. | Web | 3. února 2017 v 13:56 | Reagovat

Páni, nějak nevím, co k tomu říct. Ale je to krásný. 19 let je sice dost, ale co, pokud se máte rádi a klape vám to, což evidentně ano, tak to není problém. Držím palce, ať vám to vydrží, protože by sis to určitě po tom D. zasloužila! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama