Komentáře

1 Belluška Belluška | Web | 16. března 2017 v 11:52 | Reagovat

Já jsem v životě zažila 3 pohřby. Poprvé to byla moje babička, mě bylo snad 12 let.. nejsem si jistá. Já jsem byla z toho velmi v šoku.. i když jsme věděli všichni, že tu dlouho mezi námi nebude. Měla zničené zdraví.. Když jsem byla na střední v prváku.. 16 let.. Páni .. Snad nejhorší moment v mém životě.. Bratranec zemřel.. Zdraví měl úplně v pořádku.. všichni jsi mysleli že měl autonehodu.. jezdil trochu rychleji než by se mělo. No a ve finále mu praskla žilka v mozku.. Jen tak seděl na gauči a díval se na televizi.. nechal tu 3 děti.. To bylo pro celou naší rodinu velmi dramatické.. Všichni jsme byly zničení.. Hlavně jeho matka.. Je těžké nechat pohřbít vlastní dítě.. No a nakonec poslední byl děda.. Ten to dotáhl opravdu nejdál.. Zdraví měl špatné a lékaři mu nedávali šanci jak dlouho.. Nakonec dostal rakovinu a to bylo konec pro něho.. Je to těžké říct, ale každý ten pohřeb byl různý.. U babičky to byl můj první pohřeb(pro mě velký šok), takže jsem hodně břečela.. U bratrance jsem byla ještě víc v šoku a ve vnitř jsem byla hodně zničená.. nechápala jsem ničemu a dlouho jsem se z toho dostávala.. A u dědy jsem to spíš brala, že je konečně v klidu.. že už netrpí. Ale také jsem brečela.. Tím chci říct.. každý pohřeb je jiný, ze dvou věcí. Záleží na situaci.. jak se to stalo apod. No a pak je to na vaší povaze.. Já neumím skrýt mé emoce.. ale ve vnitř jsem emoce pokaždé vnímala jinak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.